Bestijka.cz - Myshí weblog  

08. června 2003 (neděle)

<< 07. června
Zničit krtka (malé zamyšlení nad psychologií davu)
10. června >>
Mnoho Ivanů, Pedrova smrt

08:44:34: Lovecká sezóna na Hájích

Ne že bych byla velkým zastáncem myslivosti ve formě střílení, ale Jižnímu městu by nějaký spolek ostrostřelců asi prospěl. A výjimečně nemám na mysli zklidňování rozjívené mládeže, ani odstřel již nepotřebných důchodců. Na našem sídlišti se přemnožili zajíci.

Když jsme ještě bydleli na Invalidovně, připadalo mi moc roztomilé potkat občas při večerním venčení ježka. Zejména těžce funící a dupající dvojice jsou milým připomenutím síly matky Přírody, a toho ve městě není nikdy dost.

Takže mě nemohl zaskočit čilý noční život na sídlišti Litochleby. Ježky večer potkáváme běžně. Alraune zase vyprávěla o zážitku s bohorovně klidným potkanem v telefonní budce. Když jsem ale v jatelině vedle teplárny poprvé uviděla žvýkající zaječí hlavu, docela mě to sejmulo. To, co jste většinou vídali jen z jedoucího vlaku, můžete nyní pozorovat z okna panelákového bytu. Příroda se stahuje do měst. Listy hlavního města Prahy varují, že po zajících se máme připravit i na lišky a srny.

Přítomnost zvěře mi samozřejmě nevadí, dostává mě ale její odrzlost. Zajíc, kterého jsme viděli předevčírem večer, opravdu seděl před vchodem a vyloženě čekal, až přijdeme na vzdálenost deseti metrů, pak teprve bleskovým únikem zmizel v křoví. Mají z toho nový sport.

Vyhlašuji tímto krizový stav majitelům malých psíků na Jižním městě. Představte si, že v poklidu veřer venčíte svoji čivavu (není podzim, takže nemusíte dávat pozor na padající ovoce) a najednou se před vámi po chodníku producíruje zajíc. V čivavě se probudí lovecké instinkty psích předků. Vyrazí. V lepším případě to skončí infarktem (i náš pes, který přece jen není velikost XXS, měl s chycením zajíce problémy). V horší variantě zajíc naláká vaši čivavu do vzdáleného neprostupného křoví, kde ji potom se staršími kamarády strašlivě zbije (zajíci Jižního města nijak nestrádají, takže největší kusy se jistě vahou vyrovnají kokršpanělům). Pokud ještě někdy svého psíka najdete, bude se do konce života třást a v přítomnosti rychle se pohybujícch předmětů dostávat hysterické záchvaty.

Mým jediným štěstím je, že náš starý již a rozvážnější kříženec nerozezná ve tmě na deset metrů zajíce od odpadkového koše. Jestliže se předmět vydá na útěk, mávne nad tím tlapou a pod hmatové vousky si zamumlá něco ve smyslu "To za nás nebejvalo" a taky "Ta dnešní mládež".

Majitelé čivav by však měli být opatrní.

Komentáře

<< 07. června
Zničit krtka (malé zamyšlení nad psychologií davu)
10. června >>
Mnoho Ivanů, Pedrova smrt